ETOSHA – největší národní park Namíbie.

Původně zabíral park téměř 100 tis. km2 (založen v roce 1907), ale kvůli politickým tlakům (1960) se území redukovalo na rozlohu zabírající přes 22 tis. km2. 

Zvěř se v období sucha stahuje k napajedlům, což je pro fotografy i čumily zn. IDEÁL

Ale i tak zůstává Etosha perlou Namíbie – množství divoké zvěře i zázemí pro batůžkáře i náročné cestovatele.

Etosha znamená “Velké bílé místo”, je to masívní minerální pánev a zabírá zhruba pětinu území tohoto parku. Vznikla vysušením velkého solného jezera, když před miliony lety změnila řeka Kunene svůj tok.

Etosha je skutečná pecka mezi africkými destinacemi, v období sucha můžete zvěř u napajedel pozorovat z bezprostřední blízkosti! Díky artézským studním – napajedlům a větrným čerpadlům má zvěř vodu i v období největšího sucha – v parku je asi 40 napajedel u kterých se zvěř často zdržuje.

Etosha je oplocená travnatá savana s porosty keřů, ale i stromů mopane a akácií – neodmyslitelný symbol Afriky. K většině napajedel vedou cesty, kvůli bezpečnosti není možné  (kromě vyhrazených míst) opustit vozidlo. mrkněte – krátká ukázka

V parku se dá přenocovat ve třech táborech, Namutoni, Okaukuejo a Halali, v kterém jsme tentokrát zůstali i my. Kousek od kempu -asi 400 m je skála, odkud se dá pohodlně pozorovat napajedlo i v noci, je osvětlené a pozorování zvěře, která se u napajedla střídá si tak můžete užívat celou noc. Pro nadšené fotografy, ke kterým se počítám i já, je tu možnost parádních fotografických úlovků. V 2011 zde vybudovali další, parádní kemp ve východních kopcích – Dolomite.

Etosha je fantastická příležitost dostat se ke zvěři na pár metrů a obdivovat jejich nespoutanou krásu.  VIDEO

Tady jsou typy na dovču…

Sossusvlei a hvězdicovité duny

 Windhoek – hlavní město Namibie o této zemi hodně napoví. Žije tady kolem 250 tis. lidí, ostatní města v Namibii mají méně než 20 tis. obyvatel. Na rozloze 825 418 km2 žije něco málo přes 2 miliony obyvatel, což znamená asi 2,5 ob./km2. Není možné si nevšimnout obrovkého německého vlivu z dob, kdy byla Namibie v německém područí. Dnes je tato pro mě úžasná zem svobodnou republikou a je rájem hlavně pro dobrodružné povahy.

Nebudu vás teď zatěžovat zeměpisnými údaji a dějepisem, k tomu máme encyklopedie a odbornou literaturu, chci se s vámi podělit o zážitky a alespoň trošinku té nádhery vám ukázat.

Sossusvlei je jílová proláklina, okolo níž jsou rozdílnými větrnými proudy modelované nejvyšší duny na světě.

V dunách to bez 4×4 prostě nedáte

Než jsme se vydali obdivovat až 300m vysoké hory písku, přespali jsme v kempu před vstupem do rezervace.

 Hned mě upoutaly velké barevné sudy – tříděný odpad, tak tomu říkám smysl pro pořádek a tleskám.

Ráno je třeba si malinko přivstat, duny jsou nejzajímavější právě ráno a večer, když je slunce nízko, je to nádherné představení hry světla a stínů.

Citelný rozdíl mezi nočními a denními teplotami mě ráno donutil navrstvit oblečení. Když si pak chcete skutečně vychutnat pohled z vrcholku duny na údolí Tsauchab a na rozlehlou krajinu plnou větrem tvarovaných dun kolem Sossusvlei, musíte hold překonat těch asi 300 výškových metrů. A tak jsem po cestě nahoru zase odvrstvovala.

Odměna za „výstup“ v tekoucím písku je nepopsatelná.  Nebyli jsme sami, kdo se na stejnou dunu vydal, poklábosíte, odpočinete a vydáte se zpět. Alespoň tak to všichni dělali. Jappie se šibalsky usmál „něco Ti ukážu, poběž za mnou“ a tím nejprudším místem jsme běželi pískem dolů. Ještě teď cítím ten úžasný pohyb tekoucího písku pod nohama.

Namibijská poušť dokáže tak krásně čarovat …

P.S. Kdo tu krade. Před cestou jsem si koupila fakt parádní pohodlné, kožené sandály. Ráno vstanu, obuju první, protřu oči, kde je druhý sandál? Pár metrů ode mě drží mladý šakal v tlamě moji druhou botu. Popadnu klacek a honím ho po poušti, jsou to přece moje nejlepší boty na příští dva měsíce! Byl rychlejší.

Tady je typ na poznání….

VIDEO

Tohle speciálka pro fotografy a filmaře…